ÚLOŽIŠTĚ JADERNÉHO ODPADU V ČR | MĚSTSKÝ ÚŘAD HORAŽĎOVICE

ÚLOŽIŠTĚ JADERNÉHO ODPADU V ČR

Hlavní menu

Doporučujeme

Geoportál
Geoportál
Dopravní informace v regionu
Dopravní informace v regionu
Šumava
Informace o regionu
Krajský úřad Plzeňského kraje
Krajský úřad Plzeňského kraje
TV reportáže
FILMpro
Orsoft

Úložiště jaderného odpadu v ČR

 

Kupčení či partnerské jednání, aneb úložiště jaderného odpadu v ČR.  

 

Pohled první.

V roce 2007 proběhlo v Chanovicích několik setkání ředitele vládní instituce Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ing. Vítězslava Dudy a některých jeho spolupracovníků se zastupiteli, občany a starosty obcí lokality pracovně nazvané „Pačejov nádraží“. Setkání se uskutečnila na žádost SÚRAO. Jelikož chápu nutnost hledat řešení jak a kam uložit jaderné odpady, vždy jsem žádosti pana Dudy vyšel vstříc. Pro jednání naše obec zajistila potřebné prostory a jednání probíhala dle režie státní instituce SÚRAO. 

Zajímavé bylo první setkání s novými členy zastupitelstva obce na počátku loňského roku. Ze strany pana Dudy zaujalo podávání informací - zlehčování problematiky, zpochybňování údajů z oficiálních dokumentů, náznaky nabídek ke kupčení s budoucností našich vesnic, apod. Až úsměvné bylo, když jsem citoval z oficiálních materiálů SÚRAO technické údaje a pan ředitel mne nařkl z přehánění a čerpání informací z nejasných zdrojů. Tak jsem upřesnil, že se jedná o písemný materiál, pod kterým je SÚRAO podepsána. Na to označil za viníky špatných údajů projektanty, kteří prý ze zištných důvodů úložiště neúměrně zvětšují, aby mohli účtovat více peněz za nákladnější projektovanou stavbu.  

Výsledkem bylo jednomyslně přijaté usnesení zastupitelstva Obce Chanovice s nesouhlasným stanoviskem k budování jaderné skládky na území obce. Jen pro úplnost, patnáctičlenné zastupitelstvo naší obce vzešlo ze sedmi různých kandidátek řádných voleb. 

Prosincového setkání se zúčastnili starostové a další volení zastupitelé obcí Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor, Slatina, Svéradice a Chanovice. Což dokládá skutečnost, že problematika úložiště patří k pečlivě a starostlivě sledované činnosti obcí a obecních úřadů. Nechyběl totiž zástupce žádné přímo dotčené obce, když přítomní starostové zastupují společně celkem devatenáct vesnic.   

Následovala nejprve snaha o rozdávání upomínkových předmětů a večeří se štítkem SÚRAO a hned na to rozdávání planých a nejasných slibů a příslibů. 

Prvně byla veřejně připuštěna možnost, že jaderné odpady by mohly být do budoucna převáženy z různých států do míst, kde budou dlouhodobá úložiště vybudována. Jako příklad pan ředitel uvedl Slovinsko, které nepředpokládá, že by budovalo trvalé úložiště. Vše je jen na dohodě politických a finančních představitelů.

Dále prvně otevřeně, byť v ústním podání, padla finanční nabídka za souhlas s možností zahájení prací. Částka byla pro celou lokalitu opakovaně zmíněna cca sedmnáct miliónů.

Přítomní starostové se shodli na podstatných závěrech:

- Informace ze strany SÚRAO jsou mnohdy zkreslovány. Příkladem je skutečnost, že byla přednesena panem Dudou informace o minimalizaci objektů úložiště. V podkladech o činnosti SÚRAO je naopak uveden fakt, že došlo k rozšíření ploch úložiště. Z původně uvažovaných skládkových podzemních ploch 195 hektarů (do roku 2005) k požadavku na zvýšení podzemních ploch na 306 hektarů (rok 2006).

- Odmítli tvrzení pana Dudy, že jsou silně ovlivňováni ekologickými aktivisty a to prý ještě bez další vlastní rozvahy. Faktem je, že na akce pořádané obcí ohledně úložiště jsou zváni zástupci SÚRAO, aby lidé měli objektivní informace z přímých zdrojů. Jako zdroje informací a technických údajů pro občany jsou hlavně užívány oficiální materiály SÚRAO.

- Opětovně upozornili na způsoby jednání od počátku řešení problematiky a na zatajování či nepředávání informací ze strany SÚRAO.

- Máme mandát od zastupitelů obcí a od našich občanů, abychom náš prácheňský kraj hájili

a nenechali z něj udělat nebezpečnou skládku pro stovky generací našich dětí!       

Pohled druhý.

Co nikdy nebylo rovnocenně partnersky řešeno ze strany státu prostřednictvím SÚRAO, je řádná a otevřená informovanost od počátku již při zahájení průzkumných prací. Silná nedůvěra obcí a jejich občanů vychází z nesystémového a přehlíživého chování vůči nim.

Proč na počátku nebyly předloženy jasné a v partnerském vztahu přímé náležitosti:

  1. Proč náš stát a náš občan potřebuje jadernou energetiku a úložiště?
  2. Co negativního souvisí s využíváním jaderné energetiky a s úložištěm?
  3. Jaké jsou technické potřeby pro řešení ukládání nynějších odpadů?
  4. Jak stát bude ekonomicky a společensky kompenzovat takovéto zařízení?

 

Nejsem ortodoxním odpůrcem jaderné energetiky. Ale stále postrádám u energetické jaderné politiky jasnou koncepci. O co mi jde a co mi stále chybí při jednání obec (občan) versus stát?

- všeobecný dialog – společné otevřené hledání řešení bez osobních vlivů. Ctím a respektuji odborníky, ale způsob jednání musí být průhledný.

- rovnost zúčastněných – dbát rovných práv a možností každé obce a každé instituce.

- kontrola veškerých činností – naprostá otevřenost při všech činnostech, veřejné poskytování informací, prověřování veškerých námitek a nových možností.

- odpovědnost pro další generace – aby naši potomci měli možnost změnit naše rozhodnutí

a naše činy. Jak vypadala energetika a zvláště jaderná před sto lety? A kam ji přivede vývoj za dalších sto let?

 

 

Pohled třetí:

Dvě v loňském roce velmi diskutovaná témata byla radar a rozpočtové rozdělení daní.

1. Častokrát jsem se setkal s dotazy ohledně porovnávání stavby úložiště a protiraketového radaru. Jedná se o náročné politické, technické, finanční a další náležitosti. Ale jeden jasný rozdíl zde je. Radar je zařízení, které je dočasnou stavbou maximálně na desítky roků. Navrhované úložiště je předpokládáno minimálně na desítky tisíců roků.

2. Finanční naznačované náhrady za možnost budování úložiště jsou též velmi iluzorní. Vždyť dokud bude potřeba venkovského občana finančně několikanásobně podhodnocována oproti občanům měst, nelze čekat důvěru venkovských obcí vůči rychle se střídajícím čelním politikům a politickým státním institucím.    

 

 

Osobně jsem po listopadu 1989 velmi vítal novou svobodu a demokracii. Představoval jsem si svobodu názorů, svobodu informací, svobodu spolurozhodování.

Představoval jsem si demokracii otevřenosti, demokracii partnerství, demokracii pravdivosti.

A při jednáních ohledně úložiště mi mnohdy výše uvedené chybí.

Jednorázové kupčení nemůže nahradit lidský rozměr občanského soužití, spolupráce a spoluodpovědnosti.

V lednu 2008 Petr Klásek Černický – starosta Obce Chanovice

 

 

 

 

 

 

Několik informací ohledně úložiště, tak jak se nyní navrhováno:

 

V oficiální „Zprávě“ předložené Správou úložišť radioaktivních odpadů, se například uvádí, že vzhledem k dlouhodobé přípravě a případné realizaci úložiště:    

-         hrozí zdravotní a bezpečností rizika pro obyvatelstvo (nutno dále vyhodnocovat)

-         hrozí ztráta tržní hodnoty objektů a pozemků v oblasti okruhu minimálně 10 km

-         hrozí snížení poptávky po zemědělských a lesnických produktech z oblasti 

-         hrozí riziko poklesu podzemních vod a zánik místních zdrojů pitné vody

-         hrozí negativní vlivy na životní prostředí a krajinný ráz území a okolí

-         hrozí velké negativní vlivy na zachování a rozvoj rekreačních aktivit v území a okolí

-         hrozí cílené vylidnění některé menší vesnice poblíž úložiště

-         atd.

V této „Zprávě“ jsou uváděny i předpokládané plochy pro jednotlivé součásti stavby:

-         cca 306 hektarů hlubinného úložiště

-         cca 19 hektarů povrchového areálu hlubinného úložiště

-         dvě nové komunikační silniční napojení

-         jedno nové železniční napojení

-         další dva objekty mimo areál cca každý do 100 m2 pro důlní větrání, opět spolu se samostatnými komunikačními napojeními

-         nové napojení do stávajících vodotečí pro stálé odvádění podzemních vod z úložiště

-         případné další potřebné úpravy a skládky v okolní krajině  

Dále nelze zapomínat, že při zpracovávání jaderných materiálů hrozí především:

-chybující lidský faktor při všech činnostech

-historická neznalost jaderné problematiky (prvopočátek před sto lety), co v budoucnu?

-teroristický útok na zařízení, jak při přepravě, tak na samotné úložiště

-havárie jakéhokoli druhu

-při skladování posuny v zemské kůře, praskliny ve skalním masívu a možnost průsaku vod

-jedná se o období skladování minimálně sto tisíc roků (dle odborných odhadů)

U časových náležitostí uvádím ze „Zprávy“:

- 1990 – zahájení prací na hledání způsobu likvidace a vhodné lokality

- 2005 – „údajné vládní pozastavení prací“

- 2009 – zahájení fyzických průzkumných prací

- 2015 – určení dvou lokalit (hlavní a záložní)

!!Zde upozorňuji, že řádně zvolená zastupitelstva dotčených obcí, pověřeného města a kraje, byla o záměrech vybudovat na jejich správním území úložiště radioaktivních odpadů direktivně seznámena až na počátku léta 2003. Protože tehdy byly zahájeny pouhým okem viditelné přelety průzkumného vrtulníku nad jednotlivými lokalitami! Přitom průzkumy zde probíhaly již devět roků.

 

Prohlášení o přístupnosti | Obsah stránek spravuje: Městský úřad Horažďovice, redakčním systémem DynaWeb. Webdesign & hosting : ŠumavaNet.CZ