Povinné údaje
Tipy na výlety
Památky ve městě
Zámek
Na místě dnešního zámku postavili ve druhé polovině 13. století Bavorové ze Strakonic gotické panské sídlo upravené v průběhu 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal zámek na přelomu 17. a 18. století za Šternberků. V části areálu dnes sídlí městské muzeum, doplněné o městskou galerii, lapidárium a turistické informační centrum. Součástí prohlídkového okruhu jsou reprezentační zámecké prostory, především velký sál s barokní freskovou výzdobou. V přízemí najdeme expozici národopisu s unikátní interaktivní dílnou, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet tradiční pošumavská řemesla. Najdeme zde expozici Prácheňských marionet.
Zámecký pivovar
Nechal vystavět roku 1869 Ferdinand Kinský jako výraznou průmyslovou stavbu v tehdy módním historizujícím stylu. Dříve zde stával starší pivovar, vestavěný do hradebního příkopu založený 1570 Václavem Švihovským.
Kostel Svatých Petra a Pavla
Raně gotický kostel Svatých Petra a Pavla patří mezi nejvýznamnější památky Horažďovic. Stavba byla započata ve 2. polovině 13. st. Jeho stavbu následně dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. V roce 1454 byla ke kostelu přistavěna věž. Její současná podoba je však výsledkem úprav v letech 1741 a 1836. V interiéru chrámu se nachází cenná nástěnná malba zobrazující sv. Benedikta a klečící světici. Vzácná je gotická křtitelnice v podobě kalichu. Kostelní mobiliář je již barokní a pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní je i hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla. Oltář je doplněn dřevěnou pozdně gotickou sochou Madony z přelomu 15. a 16. st. V kostelní věži jsou umístěny čtyři zvony. Dva pocházejí z roku 1993 (sv. Václav a sv. Vojtěch), jeden z roku 1997 (sv. Gorazd). Nejnovější zvon byl instalován v roce 2000 (sv. Petr a Pavel). Kostel je přístupný při pravidelných bohoslužbách.
Morový sloup
Barokní sloup pochází z roku 1775. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie s andílkem u nohy. Mariánský sloup se stal symbolem odvrácení moru, cholery a jiných neštěstí.
Radnice
Radní domy se začaly stavět ve 14. st. V roce 1338 byl koupen rohový dům pro radniční účely. Po požáru 1689 byla radnice obnovena. V roce 1926 byla zbořena a vystavěna nová. Později byly zakoupeny vedlejší domy pro obecní účely, dnes je využívá městský úřad. Budovy byly opraveny s viditelným trianglem a městským znakem.
Holarovský dům č. p. 19
V roce 2020 byl opraven Holarovský dům, který se stal výraznou dominantou náměstí. Byl postaven kolem r. 1600 v renesanční podobě. 1911 byl zbořen a nová budova dostala secesní tvar. V poválečných letech minulého století docházelo k úpravám. Byly odstraněny zdobné prvky, středový arkýř. Po opravě 2020 dostala budova opět secesní podobu adoplněn byl i středový arkýř.
Městské hradby a brány
Z náměstí je viditelná Pražská brána /Červená/ ze 13. st. Padací most a bránu měl na starosti branný, který bydlel v domku u brány. Na jižní straně náměstí vede trasa z centra k brance zvané Kocour. Byla to třetí brána určená pro přístup k vodě a bezpečný odchod z města pro pěší v případě požáru a zahlcení bran povozy. 1503 byla sepsána smlouva o vodě. Dřevěnými rourami byla voda vedena z Práchně do tří kašen, jedna z nich je na náměstí. Byla kryta, její znečištění bylo přísně trestáno.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně zde stála kaple Archanděla Michaela, která byla postavena v roce 1330. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikl františkánský klášter. R. 1504 zde byl pohřben majitel Horažďovic Půta Švihovský, jenž zde má náhrobní kámen z červeného mramoru. Od roku 1853 patřil celý objekt řádu Školských sester de Notre Dame. R. 1862 byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Po druhé světové válce sloužil celý objekt jako kasárna. V roce 1990 se klášter vrátil kongregaci. Dnes slouží jako klášter, školní a zdravotnické zařízení.
Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele
Poprvé se v písemných dokladech objevuje roku 1593. Jedná se o renesanční, barokně upravený, trojlodní kostel. Dřevěná hudební empora je zdobená renesančními malbami. Náhrobek z červeného mramoru připomíná Jakuba Hollara z Práchně, příbuzného významného grafika a rytce Václava Hollara.
Husův sbor
Budova církve československé husitské byla vysvěcena v roce 1928. Stavbu s prvky neorenesance a secese projektoval architekt Bohumil Strébl.
Židovský hřbitov
Vznikl počátkem 19. století za městem v lokalitě Na Loretě a nahradil původní židovský hřbitov, umístěný původně v městských hradbách. Hřbitov na vrchu Loreta připomíná minulost židovské komunity ve městě. V dnešní Prácheňské ulici se dochovalo několik přestavěných domů původního židovského ghetta. Židé jsou v Horažďovicích poprvé písemně zmíněni k roku 1618. Součástí ghetta bývala synagoga se starým židovským hřbitovem, která byla v roce 1980 zbourána.
Masné krámy
Již v 16. stol se jednotlivé masné krámy, do té doby roztroušené po celém městě, siustředily do jednoho místa. Existovaly snad již v 16. století, avšak v letech 1619 a 1689 byly poničeny požáry. Současná architektonická podoba pochází z 19. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 jsou zobrazeny dvě souběžné řady krámků, do dnešních dnů se dochovala pouze jedna řada.
Kašna
Vodohospodářská stavba města z 1. poloviny 19. století, tvořící výrazný prvek v prostoru náměstí. Kašna na náměstí nahradila ve druhé polovině 16. století původní dřevěnou nádrž na vodu, která vznikla souběžně se stavbou vodovodu, písemně doloženého k roku 1503. Během dalších staletí byla často upravována.
Památník krále Rudolfa
V možném místě smrti krále Rudolfa byl umístěn kamenný památník. Po smrti přemyslovského krále Václava III. část šlechty chtěla zvolit za krále Rudolfa Habsburského. Významný šlechtic Bavor III. s tím nesouhlasil, proto Rudolf vytáhl proti němu vojensky. V červenci 1307 se pokoušel dobýt hradeb města Horažďovic, patřící Bavorovi. Během obléhání král onemocněl úplavicí nebo náhlou vředovou potíží a ve věku 26 let zemřel. V možném místě smrti krále Rudolfa byl umístěn kamenný památník.
Kaple Svaté Anny
Svatoannenská kaple se nachází v těsné souvislosti s léčivým pramenem vyvěrajícím z vrcholu Slavníku a jehož voda protéká přímo pod kaplí. Kaple byla vybudována 1667. Dnešní podobu kaple získala r. 1848. Pramen vyvěrá přímo pod kaplí a je k němu popsáno mnoho léčivých zázraků. Pod pramenem byly vybudovány lázně. První příjem z lázní byl zapsán r. 1753. Později byl zřízen i hostinec, který vydržel do 60. let 20. st. Lázně však byly zrušeny.
Prácheň
Hrad vznikl zřejmě ve 12. st. a převzal úkol střežit pootavskou kotlinu. Hrad vznikl zřejmě ve 12. st. a převzal úkol střežit pootavskou kotlinu. V roce 1315 daroval Jan Lucemburský hrad Bavorům ze Strakonic, kteří vlastnili i Horažďovice. R. 1483 koupili hrad Švihovští. Od 15. st. hrad ztratil na významu. 1868 byl z Práchně odvezen na slavnostním voru kámen do základů Národního divadla. Pod hradem stojí kostel zasvěcen původně sv. Klimentu, později sv. Vojtěchu. Vznik kostela se datuje do konce 13. st. Kolem r. 1500 byl přestavěn do pozdně gotického slohu, tím byl zbaven původní podoby. Nad zemědělským objektem pod hradem bylo slovanské hradiště z 10. století. To dokladovaly četné archeologické nálezy.