Horažďovice • perla Otavy

HORAŽĎOVICE–SVATÁ ANNA–BOUBÍN–PRÁCHEŇ–HORAŽĎOVICE

Výchozím místem je turistický rozcestník na náměstí. Po turistickém značení pro místní značení, červená psaníčka, projdeme z náměstí jižní branou k mostu přes Otavu a za mostem odbočíme vlevo. Po cca 300 m se červené psaníčko rozchází s  červenou pásovou značkou a zahýbá před jatkami vlevo podél plotu k rybníkům a řece Otavě. Po cestě pokračujeme přes louku k památníku Rudolfa Habsburského a dále ke kapli Svaté Anny. Odtud k silnici a vlevo do obce Svaté Pole. Projdeme vesnicí, na konci odbočíme vpravo na polní cestu a přes louku k rybníku Velký Šibeník. Po hrázi přijdeme do Boubína. Projdeme vesnicí. V zatáčce odbočíme vlevo ze silnice a dojdeme k vyhlídce Pod Svitníkem. Dále postupujeme po kraji lesa cca 300 m a zahneme vlevo do lesa. Po značené lesní cestě dojdeme až k silnici, pokračujeme po silnici vlevo a v zatáčce vpravo na cestu k Práchni. Před hřbitovem a kostelem sv. Klimenta na Práchni odbočíme vpravo. Po cestě dojdeme až na odbočku mezi zahrádkami na silnici a dále vlevo k mostu přes Otavu zpět do Horažďovic..

1 Náměstí: kostel svatých Petra a Pavla

Raně gotický kostel svatých Petra a Pavla patří mezi nejvýznamnější památky Horažďovic. Stavba byla započata ve 2. polovině 13. století. Jeho stavbu následně dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. V roce 1454 byla ke kostelu přistavěna věž. Její současná podoba je však výsledkem úprav v letech 1741 a 1836. V interiéru chrámu se nachází cenná nástěnná malba zobrazující sv. Benedikta a klečící světici. Vzácná je gotická křtitelnice v podobě kalichu. Kostelní mobiliář je již barokní a pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní je i hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla. Oltář je doplněn dřevěnou pozdně gotickou sochou Madony z přelomu 15. a 16. st. V kostelní věži jsou umístěny čtyři zvony. Dva pocházejí z roku 1993 (sv. Václav a sv. Vojtěch), jeden z roku 1997 (sv. Gorazd). Nejnovější zvon byl instalován v roce 2000 (sv. Petr a Pavel). Kostel je přístupný při pravidelných bohoslužbách.

2 Morový sloup

Barokní sloup pochází z roku 1775. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie s andílkem u nohy. Mariánský sloup se stal symbolem odvrácení moru, cholery a jiných neštěstí.

3 Radnice

Radní domy se začaly stavět ve 14. st. V roce 1338 byl koupen rohový dům pro radniční účely. Po požáru 1689 byla radnice obnovena. V roce 1926 byla zbořena a vystavěna nová. Později byly zakoupeny vedlejší domy pro obecní účely, dnes je využívá městský úřad. Budovy byly opraveny s viditelným trianglem a městským znakem.

4 Holarovský dům č.p. 19

V roce 2020 byl opraven Holarovský dům, který se stal výraznou dominantou náměstí. Byl postaven kolem roku 1600 v renesanční podobě. V roce 1911 byl zbořen a nová budova dostala secesní tvar. V poválečných letech minulého století docházelo k úpravám. Byly odstraněny zdobné prvky, středový arkýř. Po opravě 2020 dostala budova opět secesní podobu a doplněn byl i středový arkýř.

5 Městské hradby a brány

Z náměstí je viditelná Pražská brána ze 13. století. Padací most a bránu měl na starosti branný, který bydlel v domku u brány. Na jižní straně náměstí vede trasa z centra k brance zvané Kocour. Byla to třetí brána určená pro přístup k vodě a bezpečný odchod z města pro pěší v případě požáru a zahlcení bran povozy. V roce 1503 byla sepsána smlouva o vodě. Dřevěnými rourami byla voda vedena z Práchně do tří kašen, jedna z nich je na náměstí. Byla kryta, její znečištění bylo přísně trestáno.

6 Most přes Otavu

Původní silniční most byl postaven roku 1909. Most byl schopen unést i těžké povozy. Dnes je používán pouze pro pěší. Na sloupu železničního mostu je vyznačena výška hladiny Otavy při povodních v roce 2002.

7 Rybníky

Cesta pokračuje podél řeky Otavy k chovným rybníkům. Souvisejí s činností škrobárny, která v letech 1911–1913 byla vybavena moderními stroji. Odpadové vody z technologického procesu byly odvedeny přes řeku jako závlaha na louky. Se vzrůstající výrobou škrobu vznikly problémy s likvidací odpadních vod. V roce 1958 byly vybudovány akumulační nádrže technologických vod. Za letních vlahých večerů byl jejich zápach první setkání s městem návštěvníků jedoucích od Strakonic. Dnes se využívají pro chov ryb.

8 Památník krále Rudolfa

Cestou přes louku se návštěvník dostane k památníku českého krále Rudolfa Habsburského. Po smrti přemyslovského krále Václava III. část šlechty chtěla zvolit za krále Rudolfa Habsburského. Významný šlechtic Bavor III. s tím nesouhlasil, proto Rudolf vytáhl proti němu vojensky. V červenci roku 1307 se pokoušel dobýt hradeb města Horažďovic patřící Bavorovi. Během obléhání král onemocněl úplavicí nebo náhlou vředovou potíží a ve věku 26 let zemřel. Na pravděpodobném místě smrti krále Rudolfa byl umístěn kamenný památník.

9 Kaple Svaté Anny

Kaple byla vybudována v roce 1667. Dnešní podobu kaple získala roku 1848. Pramen vyvěrá přímo pod kaplí a je k němu popsáno mnoho léčivých zázraků. Pod pramenem byly vybudovány lázně. První příjem z lázní byl zapsán roku 1753. Později byl zřízen i hostinec, který vydržel do 60. let 20. st. Lázně však byly zrušeny.

10 Svaté Pole, Boubín

První významnější zmínky o Svatém Poli jsou z roku 1442, kdy se Horažďovice staly jeho vrchností. Kolem rybníka Velký Šibeník vede trasa do Boubína. V Boubíně pracovala před 2. sv. válkou cihelna, která je vidět při silnici na Horažďovice. Pracovala i později, 1987 byl provoz zastaven. Trasa nás zavede na vyhlídku pod vrchem Svitník. Z odpočinkového místa se otevře pohled na město, v dáli je vidět pásmo Brd s nejvyšší horou Třemšínem. Tato vyhlídka připomene pana Františka Mosera, který v roce 2002 vycházkové okruhy navrhl a zrealizoval.

11 Prácheň

Trasa pokračuje na Prácheň. Hrad vznikl zřejmě ve 12. st. a převzal úkol střežit pootavskou kotlinu. V roce 1315 daroval Jan Lucemburský hrad Bavorům ze Strakonic, kteří vlastnili i Horažďovice. Roku 1483 koupili hrad Švihovští. Od 15. st. hrad ztratil na významu. V roce 1868 byl z Práchně odvezen na slavnostním voru kámen do základů Národního divadla. Pod hradem stojí kostel zasvěcen původně sv. Klimentu, později sv. Vojtěchu. Vznik kostela se datuje do konce 13. st. Kolem roku 1500 byl přestavěn do pozdně gotického slohu, tím byl zbaven původní podoby. Nad zemědělským objektem pod hradem bylo slovanské hradiště z 10. století. To dokladovaly četné archeologické nálezy.

HORAŽĎOVICE–OSTROV–VELKÉ HYDČICE–PRÁCHEŇ–HORAŽĎOVICE

Výchozím místem je turistický rozcestník na náměstí. Po turistickém značení pro místní značení, zelená psaníčka, projdeme z náměstí do zámku, poté vlevo přes mlýnský náhon na Zářečí. Po 100 metrech za mostem odbočíme vpravo, projdeme Panskou zahradou a přes můstek na Ostrovanglický park. Cestou vpravo se dostaneme na špičku ostrova k jezu. Pokračujeme přes lávku a vlevo podél Otavy do Malých Hydčic. Zde projdeme hospodářskou usedlostí a po silnici vlevo až na most přes řeku do Velkých Hydčic. Projdeme vesnicí až na zelenou turistickou značku. Po cestě přes louku pod tratí dojdeme až na Prácheň a po cestě a odbočkou mezi zahrádkami k mostu do Horažďovic.

1 Náměstí: kostel svatých Petra a Pavla

Raně gotický kostel svatých Petra a Pavla patří mezi nejvýznamnější památky Horažďovic. Stavba byla započata ve 2. polovině 13. st. Jeho stavbu následně dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. V roce 1454 byla ke kostelu přistavěna věž. Její současná podoba je však výsledkem úprav v letech 1741 a 1836. V interiéru chrámu se nachází cenná nástěnná malba zobrazující sv. Benedikta a klečící světici. Vzácná je gotická křtitelnice v podobě kalichu. Kostelní mobiliář je již barokní a pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní je i hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla. Oltář je doplněn dřevěnou pozdně gotickou sochou Madony z přelomu 15. a 16. st. V kostelní věži jsou umístěny čtyři zvony. Dva pocházejí z roku 1993 (sv. Václav a sv. Vojtěch), jeden z roku 1997 (sv. Gorazd). Nejnovější zvon byl instalován v roce 2000 (sv. Petr a Pavel). Kostel je přístupný při pravidelných bohoslužbách.

2 Zámek

Nejstarší část zámku, tvrz, se nalézala v severozápadní části nad příkrým skalnatým svahem. Pocházela ze 13. st. a měla čtverhrannou třípatrovou věž. Zásadní stavební úpravy přišly za vlády Švihovských v 17. st., kdy se zámecké křídlo vysunulo do náměstí. Zámek nabyl renesanční podoby. Zajímavé vnitřní nádvoří má arkády na toskánských sloupech zčásti zazděných. Na severní straně se postupně přistavělo patrové křídlo ve slohu raného baroka, tímto byl zámek uzavřen. Vchod do dvora byl opatřen barokním portálem. V bývalé gotické části byla zřízena kaple sv. Kříže. V parkánu pod zámkem byla založena zahrada, v rohu parkánové zdi byl postaven v 18. st. gloriet. V jižní části zámku, v němž je dnes umístěno muzeum, se zachovaly fresky ze 17. st. Nástropní freska velkých rozměrů z roku 1690 znázorňuje vítězství husitů nad Zikmundovým vojskem pod Vyšehradem roku 1420. Na plochách fabionů jsou fresky českých měst. Malby byly restaurovány 2004.

3 Zářečí a Panská zahrada

Trasa vede kolem bývalého podzámeckého mlýna přes most na Zářečí. Bylo to původně podhradí, kde žili zaměstnanci panství. Říkalo se tam „ u ponocného, u šafáře, u drába“. V roce 1824 hrabě Bernard postavil kapli sv.Jana Nepomuckého. Na zdi kaple jsou vyznačeny výšky hladin rozvodněné Otavy. V Panské zahradě, která patřila vrchnosti, pěstoval panský zahradník zeleninu a květiny pro zámek. V zahradě roste vzácný strom – liliovník tulipánokvětý.

4 Ostrov

Ostrov byl původně zámecký park a nazýval se Luh. Ještě v první polovině 19. st. byly pastviny v Luhu hojně porostlé stromovím a křovinami. Zahradní architekt B. Wunscher vypracoval roku 1868 plán, dle něhož byl Luh změněn na anglický park. Nechyběly vzácné druhy, např. akacie, liliovníky, ozdobné jabloně. Uprostřed parku byla hájovna, kde hajný choval pávy. Změněn byl i tok Otavy vybudováním umělého koryta pro usnadnění voroplavby. Do dnešní podoby byl Ostrov upraven roku 2010. V roce 2021 byly instalovány kolem cest dřevěné sochy zvířat a dřevěný trůn s městským znakem.

5 Otava, zlato a perlorodky

Otavě se říká nejen zlatonosná, ale i perlorodá. Nejbohatším nalezištěm byl mlýnský náhon. Výlov perel byl vždy velkou událostí, které se účastnily významné osobnosti. V roce 1809 byl výlovu přítomen císař František I. Bylo nalezeno 45 perel, z toho 28 neobyčejně krásných. Jen v mlýnském náhonu žilo v polovině 19. st. 100 000 perlorodek. Ačkoliv mlži měli velmi dobré prostředí pro život, postupně počet klesal. Horšila se kvalita vody a kvetlo pytláctví. Mnozí lidé perlorodky mleli do potravy prasatům v domnění, že budou uchráněna před nemocemi. Stav perlorodek se postupně snižoval, v roce 1936 jich bylo v náhonu 10 tisíc. Poslední lov byl proveden v roce 1944, získáno bylo 80 perel, z toho 20 prvotřídních. Zkáza mlžů pokračovala, když byla vypuštěna voda z náhonu při opravě mlýna. Dokonána byla 1962 po otravě řeky. V roce 1975 jich bylo nalezeno při vypuštění náhonu 396. Dnes mlži v malých počtech žijí v hlavním toku. Trasa pokračuje po levém břehu Otavy, ve které se rýžovalo zlato. Prvními rýžovníky byli Keltové, těžilo se i ve středověku. Dnešní rýžovníci pracující s technikou minulých století nalézají jen zlatinky. Rýžování zlata je náročná činnost, proto bosá noha do vody již nevstoupí, ale Otava se může obávat moderní techniky těžařů.

6 Velké Hydčice

První zmínka o vsi je z roku 1045, kdy patřila břevnovskému klášteru i s Malými Hydčicemi. Od poloviny 16. st. patřily horažďovické vrchnosti. Obec často sužovaly povodně. Roku 1888 zahájila činnost vápenka, která začala postupně ukusovat vápencové vrchy v okolí. Spojení mezi Velkými Hydčicemi a Malými zajišťoval přívoz. 1923 byl zakoupen most pro spojení mezi oběma částmi Hydčic. Pro nesouhlas Malých Hydčic nebyl most postaven, byl dán do Poříčí. V r.oce 1965 byla postavena lanová lávka pro pěší, ta byla poškozena 1993 velkou vodou. Byla opravena, ale velká voda 2002 ji odnesla. Byla brzy nahrazena současným pevným mostem. Trasa vede podél železnice z roku 1888 pod názvem Českomoravská dráha příčná. Spojila Horažďovice s Klatovy a měla mimořádný význam pro Pošumaví.

7 Prácheň

Trasa pokračuje na Prácheň. Hrad vznikl zřejmě ve 12. st. a převzal úkol střežit pootavskou kotlinu. V roce 1315 daroval Jan Lucemburský hrad Bavorům ze Strakonic, kteří vlastnili i Horažďovice. Roku 1483 koupili hrad Švihovští. Od 15. st. hrad ztratil na významu. v roce 1868 byl z Práchně odvezen na slavnostním voru kámen do základů Národního divadla. Pod hradem stojí kostel zasvěcen původně sv. Klimentu, později sv. Vojtěchu. Vznik kostela se datuje do konce 13. st. Kolem roku 1500 byl přestavěn do pozdně gotického slohu, tím byl zbaven původní podoby. Nad zemědělským objektem pod hradem bylo slovanské hradiště z 10. století. To dokladovaly četné archeologické nálezy. Železný most přes Otavu byl vybudován roku 1909.

8 Městské hradby a brány

Od mostu vede trasa kolem středověkých hradeb do centra města brankou zvanou Kocour. Byla to třetí městská brána určená pro přístup k vodě a bezpečný odchod pěších v případě požáru a zahlcení hlavních bran povozy. Z náměstí je viditelná Pražská brána ze 13. st. Roku 1503 byla sepsána smlouva o vodě. Dřevěnými rourami byla voda vedena z Práchně do tří kašen, jedna z nich je na náměstí. Byla kryta a její znečištění bylo přísně trestáno.

HORAŽĎOVICE–STŘELSKÉ HOŠTICE–HORAŽĎOVICE

Vycházíme z náměstí ulicí Ševčíkovou po červené turistické značce okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dále pokračujeme přes železniční přejezd, po levém chodníku projdeme cca 1,5 km až za hranice města. Na konci chodníku odbočíme vlevo na silnici a po 30 metrech vpravo na cestu mezi poli. Cestou dojdeme až k lesu a vlevo po kraji lesa dojdeme na žlutou turisticky značenou trasu. Po turistickém značení jdeme nahoru lesní cestou okolo bodu záchrany a posezení Lesů České republiky cestou mezi poli až k silnici před obcí Střelské Hoštice. Do obce dojdeme po krajnici a po chodníku až k zámku. Po červené turistické značce vpravo přejdeme most přes řeku Otavu a projdeme obcí Kozlov. Červená turistická trasa nás dovede po břehu Otavy a polní cestě až k rozcestníku Úžlabina a k pomníku krále Rudolfa. Dál pokračujeme cestou okolo kaple Svaté Anny až na silnici a vpravo po červené značce dojdeme až do Horažďovic.

1 Náměstí: kostel svatých Petra a Pavla

Raně gotický kostel svatých Petra a Pavla patří mezi nejvýznamnější památky Horažďovic. Stavba byla započata ve 2. polovině 13. st .Jeho stavbu následně dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. V roce 1454 byla ke kostelu přistavěna věž. Její současná podoba je však výsledkem úprav v letech 1741 a 1836. V interiéru chrámu se nachází cenná nástěnná malba zobrazující sv. Benedikta a klečící světici. Vzácná je gotická křtitelnice v podobě kalichu. Kostelní mobiliář je již barokní a pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní je i hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla. Oltář je doplněn dřevěnou pozdně gotickou sochou Madony z přelomu 15. a 16. st. V kostelní věži jsou umístěny čtyři zvony. Dva pocházejí z roku 1993 (sv. Václav a sv. Vojtěch), jeden z roku 1997 (sv. Gorazd). Nejnovější zvon byl instalován v roce 2000 (sv. Petr a Pavel). Kostel je přístupný při pravidelných bohoslužbách.

2 Morový sloup

Barokní sloup pochází z roku 1775. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie s andílkem u nohy. Mariánský sloup se stal symbolem odvrácení moru, cholery a jiných neštěstí.

3 Radnice

Radní domy se začaly stavět ve 14. st. V roce 1338 byl koupen rohový dům pro radniční účely. Po požáru 1689 byla radnice obnovena. V roce 1926 byla zbořena a vystavěna nová. Později byly zakoupeny vedlejší domy pro obecní účely, dnes je využívá městský úřad. Budovy byly opraveny s viditelným trianglem a městským znakem.

4 Holarovský dům č.p. 19

V roce 2020 byl opraven Holarovský dům, který se stal výraznou dominantou náměstí. Byl postaven kolem roku 1600 v renesanční podobě. V roce 1911 byl zbořen a nová budova dostala secesní tvar. V poválečných letech minulého století docházelo k úpravám. Byly odstraněny zdobné prvky, středový arkýř. Po opravě 2020 dostala budova opět secesní podobu a doplněn byl i středový arkýř.

5 Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně zde stála kaple Archanděla Michaela, která byla postavena v roce 1330. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikl františkánský klášter. Roku 1504 zde byl pohřben majitel Horažďovic Půta Švihovský, jenž zde má náhrobní kámen z červeného mramoru. Od roku 1853 patřil celý objekt řádu Školských sester de Notre Dame. Roku 1862 byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Po druhé světové válce sloužil celý objekt jako kasárna. V roce 1990 se klášter vrátil kongregaci. Dnes slouží jako klášter, školní a zdravotnické zařízení.

6 Husův pomník

Trasa prochází Husovým náměstím s kamenným pomníkem Mistra Jana Husa. Byl postaven roku 1915, kámen pochází ze slatinského lomu. Poblíž je budova Sboru církve československé.

7 Trať Českomoravská dráha příčná

Do provozu byla uvedena roku 1888. Spojila Horažďovice se Sušicí, vedla až do Klatov. Měla velký vliv na rozvoj Pošumaví.

8 Otavské strojírny

Otavské strojírny byly založeny 1949 pod názvem Strojní traktorová stanice. Pomáhala s mechanizačními prostředky zemědělským podnikům. Jako první začala STS vyrábět velkoprostorové sběrací vozy Otavan. Dnes mají Otavské strojírny významné postavení na evropském i domácím trhu v oblasti výroby svařovaných a montovaných kovových konstrukcí.

9 Autospol PLUS

Autospol má dlouholetou tradici. Již od roku 1925 zde vyráběl J. Cvach motocykly JAC o obsahu 500 ccm. Od roku 1959 zde vzniklo Západočeské autodružstvo, které vyrábělo různé součástky do automobilů a provádělo jejich opravy. Dnes Autospol PLUS prodává automobily Škoda a provádí servisní služby.

10 Lyckeby Amylex, a.s., Lyckeby Culinar, a.s.

Historické základy firmy sahají do roku 1889, kdy zahájil činnost podnik na zpracování brambor pod názvem Škrobárny Horažďovice. Závod byl postupně modernizován, bývalé budovy byly opuštěny a postaveny nové objekty po levé straně vozovky. Vznikly dvě společnosti. Dnes se firmy věnují výrobě bramborového škrobu a dextrinů pro průmyslové respektive potravinářské potřeby.

11 Střelské Hoštice

Obec je připomínána v roce 1320. Kostel sv. Martina vznikl 1384, po mohutném požáru roku 1819 byl uveden do klasicistní podoby. Zámek je bývalá tvrz ze 14. st. V zámku je Muzeum řeky Otavy a voroplavby. V obci Kozlov na návsi stojí jednolodní kaplička sv. Václava s otevřenou baldachýnovou předsíní z roku 1826.

12 Otava

Otavě se mnohdy říká zlatonosná. Prvními rýžovníky byli Keltové, těžilo se i ve středověku. Rýžování je náročná činnost, rýžovníci do vody již nevkročí. Otava se může obávat jen moderní techniky těžařů.

13 Památník krále Rudolfa

Po smrti přemyslovského krále Václava III. část šlechty chtěla zvolit za krále Rudolfa Habsburského. Významný šlechtic Bavor III. s tím nesouhlasil, proto Rudolf proti němu vytáhl vojensky. V červenci 1307 se pokoušel dobýt město Horažďovice patřící Bavorovi. Během obléhání onemocněl úplavicí nebo náhlou vředovou chorobou a ve věku 26 let zemřel. V možném místě Rudolfovy smrti byl umístěn kamenný památník.

14 Kaple Svaté Anny

Kaple byla vybudována 1667. Dnešní podobu kaple získala roku 1848. Pramen vyvěrá přímo pod kaplí a je k němu popsáno mnoho léčivých zázraků. Pod pramenem byly vybudovány lázně. První příjem z lázní byl zapsán roku 1753. Později byl zřízen i hostinec, který vydržel do 60. let 20. st. Lázně však byly zrušeny.

15 Městské hradby a brány

Od mostu vede trasa kolem středověkých hradeb do centra města brankou zvanou Kocour. Byla to třetí městská brána určená pro přístup k vodě a bezpečný odchod pěších v případě požáru a zahlcení hlavních bran povozy. Z náměstí je viditelná Pražská brána ze 13. st. Roku 1503 byla sepsána smlouva o vodě. Dřevěnými rourami byla voda vedena z Práchně do tří kašen, jedna z nich je na náměstí. Byla kryta a její znečištění bylo přísně trestáno.